autor hry – Lukáš
Letošní tábor byl inspirovaný vývojem nás všech – tedy lidstva a nesl název CIVILIZACE.
Na cestu po dějinách lidstva jsme se rozdělili na tři národy.
Na cestě nás provázeli čtyři důležité aspekty. Válečnictví, které představoval Dan, Prosperita, kterou představoval Krtek, Umění ztělesněné Veverkou a Věda, kterou představoval Frog. Nad vším bděl a nekompromisní spravedlnost zaručoval Čas, kterého představoval tvůrce celotáborovky Lukáš.
Vše začalo převratným objevem ohně, který se stal základem všech ostatních objevů. Prošli jsme si starověkem, středověkem a naší pouť jsme zakončili v novověku. Během tohoto vývoje jsme byli svědky celé řady významných vynálezů a objevů, které formovaly lidstvo až do té podoby, v jaké jej známe dnes.
Ochočili jsme si a domestikovali divoká zvířata, obdělali jsme první půdu a vypěstovali první obilí, vyrobili jsme první keramické nádoby a dokonce jsme vyrobili i první papír. Odlili jsme první bronz, prozkoumávali tajemství alchymie a astrologie. Položili jsme základy filozofie a tak i všem ostatním vědám. Vytvořili jsme první peníze a podnikly nebezpečné zámořské objevy. Vynalezli jsme knihtisk, parní stroj anebo třeba telegraf. Zkrátka jsme si prošli dějiny lidstva, které byly orámované všemi těmito úžasnými objevy…
Vše má ale svůj konec a tak po třech týdnech nezbývalo než zapálit závěrečný oheň a nastal čas na závěrečnou řeč:
Je dokonáno… všechny národy světa si našli své místo v dějinách světa.
Vynaložili nepředstavitelné množství úsilí, aby se dostali až na práh moderního světa. Klopýtaly po stezkách pokroku, ztrácely se v jeho slepých uličkách, objevovaly zázraky, o kterých se celým generacím jejich předků ani nesnilo.
Zkrotily živly včetně ohně, vody, páry i elektřiny, podmanily si přírodu, čerpaly z pramenů její nekonečné inspirace a nacházely dosud nepoznanou krásu v umění.
Za cenu vlastní krve, potu a slz překonávaly zdánlivě nepřekonatelné překážky a nástrahy, které jim stály v cestě za pokrokem. V cestě za lepším a možná i dokonalým lidstvem.
Nyní tyto národy stojí na prahu této dokonalosti, jsou silné jako nikdy před tím, jsou mocné, jako nikdy nebyly a spojuje je ona cesta za poznáním, ta cesta, která z nich udělala to, co jsou nyní.
A přesto je každý jiný.. rozděluje je vlastní touha po ještě větším poznání, po ještě větší síle, po ještě větším věhlasu, po ještě větší moci.
Stačí málo a vše čeho dosáhly, bude ztraceno, bude použito proti nim a bude zašlapáno do bahna zmaru a ztraceno v krveprolití války.
Velká Británie a Ruské impérium podepisují spojeneckou smlouvu s Francií a snaží se tak držet na uzdě stále více se rozmáhající Německé císařství, které ve spojenectví s Rakouskem-Uherskem touží po stále větším vlivu v Evropě a netají se ani tím, že pro dosažení svého nebude váhat použít zbraně. Neodvažuje se však přikročit k vyhlášení války proti tak mocným národům jakým Británie a Rusko jsou.
Zatímco tedy všechny velmoci balancují na hraně vzájemné odvěké rivality a vynuceného respektu. Přijíždí následník rakousko-uherského trůnu arcivévoda František Ferdinand d´Este do hlavního města Bosny a Hercegoviny Sarajeva, aby zde vykonal státní návštěvu a vojenskou přehlídku rakousko-uherské armády, díky které tuto malou zemičku ovládá, a to i přes nelibost všech balkánských národů, především tedy Srbského království, které se vzhledem k rakousko-uherské rozpínavosti a silné armádě obává o svou nezávislost.
Někdy stačí jen malá jiskra k tomu, aby vybuchl celý sud střelného prachu.
Je neděle večer 27. června léta páně 1914 a v temném pokojíku nad jednou z mnoha sarajevských kaváren sedí na posteli devatenáctiletý srbský student, mlčí a v rukách stále dokola převrací svou poloautomatickou pistoli Browning. Zítra ráno spolu se svými pěti společníky vykročí do sarajevských ulic a tím i do dějin tohoto světa. Jeho jméno je Gavrilo Princip…
Tak kamarádi děkujeme za skvělý tábor a příští rok zase Ahooooj 😉
Lukáš