autor hry – Frog
„Na návrší mezi Nezdickým potokem a kopcem Špičákem si hraje houfec nahých dětí. Vane tu svěží větřík a zahání dotěrné komáry a bodavé mouchy. Před chvílí ještě zde hoši odháněli dívky a hrozili jim kamením. Nechtěli si s nimi hrát. Vždyť z hochů budou jednou lovci, bojovníci s medvědy, s mamuty i s nosorožci, jak by se tedy mohli zahazovat hrou s holkami, které žvýkají kožešiny! Muži jsou panstvo, i když jsou ještě malí, že ani luk nenapnou. V zápalu hry se však přece všecky děti smíchaly dohromady. A už si hrají vesele na schovávanou. Zapomněly na prvotní rozdíl v lidské společnosti, na rozdíl mezi chlapci a dívkami. Jsou stejně obratní, stejně běhají, skáčí i lezou na stromy. I drobotina se drží statečně a nechce zůstat pozadu.“
Na táboře jsme se vrátili o 30 tisíc let zpátky do doby kamenné. Do drsného období, kdy na našem území žily tlupy lovců mamutů a sváděly každodenní boj o přežití. Ať už s nevyzpytatelnou přírodou, nebezpečnými šelmami nebo s nepřátelskými tlupami.
Náčelník Bezdružického kmene Velká zlá vzteklá ošklivá Žába je starý a nemocný. A proto se rozhodl, že z nejstatečnějších lovců kmene vybere svého nástupce, kterému předá tajemství ohně. Lovci Medvědík, Tesák a Dráp spolu se svými tlupami museli nejdříve získat a udržovat oheň. Poté se vydávali na sběračské a lovecké výpravy. Úspěšný byl lov na sobi s velkou kořistí. I ryb se podařilo nachytat dostatečné množství. Ale ne vždy a ne všem tlupám se dařilo. Některé výpravy nepřinesly tlupám očekávanou hojnost, ale naopak strádání. Po ztrátě zásob je jedna z výprav zavedla do doupěte medvědů a jen se štěstím se jim podařilo medvědy porazit. Velké vítězství bylo oslaveno velkolepou hostinou z medvědích kolen. Ale pak přišla rána za ránou. Ztráta ohně a přepadení nepřátelskou tlupou. A tak se stalo, že Bezdružický kmen musel opustit svoje tábořiště a vydal se na riskantní třídenní útěk. Když unikli pronásledovatelům a šťastně se vrátili zpět, objevili v okolí stopy mamutů. Lovci se na lov mamuta museli pořádně připravit a vyzbrojit. Potom mamuta vystopovat a ulovit. Nejdříve se to povedlo tygří tlupě pod vedením lovce Drápa a jen těsně za nimi byla medvědí tlupa pod vedením lovce Medvědíka a jako poslední se do lovu zapojila tlupa vlků lovce Tesáka. Dráp se tak jako nejschopnější a nejsilnější z lovců stal novým náčelníkem. Velká zlá vzteklá ošklivá Žába naučil Drápa, jak rozdělat oheň a Bezdružický kmen oslavil nového náčelníka hostinou připravenou z uloveného mamuta.
„Buďte zdrávi všichni, kdož jste tyto příběhy prožili, velcí i malí, a vězte, že je tomu dvacet až třicet tisíc let, co se to všecko u nás přihodilo.“
Na stěnu jeskyně v obrazech zaznamenal stařešina Velká zlá vzteklá ošklivá stará Žába.
Uta Uta!!
