Přeskočit na obsah

2015 – Komanči

autor hry – Lukáš

Neocitli jsme se (jak by se mohlo podle názvu cetehu zdát) na nekonečných pláních amerického západu, kde se bezstarostně prohánějí stáda mustangů, ale naopak v bývalém Československu a to konkrétně v období od tzv. normalizace po Sametovou revoluci (roky 1969-1989) a místo mustangů a indiánů se zde prohánějí esenbáci a kádroví úředníci.

Náplň tohoto cetehu byla poněkud kontroverzní a nemnohý z nás si nedokázal představit, jak jej děti, které tohle období (chválabohu) nikdy nezažili, přijmou. Nicméně, šli jsme do toho a naše odvaha se nám, myslím, vyplatila.

Děti se tak ocitli uprostřed každodenního života občana ČSSR se všemi jeho absurdnostmi, zvláštnostmi, starostmi i radostmi. Každý z nich se na tři týdny stal občanem své socialistické vlasti a musel se snažit tímto labyrintem blbosti, byrokracie, protěžování a buzerace projít co možná nejúspěšněji a se vztyčenou hlavou.

Vznikly tři delegace z nejúspěšnějších podniků té doby, tedy ČKD, OKD a JZD, do kterých byli děti rozděleny a stali se tak z nich dělníci, horníci a rolníci. Každá tato delegace byla vedena předsedou závodní rady (oddílovým vedoucím) a děti si mezi sebou rozdělili další důležité funkce (sekretář závodní rady, kulturní a sportovní referent, bytový důvěrník a pomocná stráž VB).

Do delegace ČKD pod vedením soudruha Froga byli zařazeni tito soudruzi: Áďa, Pavel, Dominik, Terka, Ivan, Petr P., Mateo a Petr J.

Do delegace OKD pod děleným vedením soudruhů Karlose a Ondry byli zařazeni tito soudruzi: Radim, Verča, Barča, Eliška, Roman, Adam D., David a Teo

Do delegace JZD pod vedením soudruha Romise byli zařazeni tito soudruzi: Eva, Klárka, Zdeněk, Viktor, Honza, Anička, Vilík a Adam S.

Ostatní vedoucí si pak rozdělili funkce v rámci Ústředního výboru KSČ. Konkrétně Veverka se stala Generální tajemnicí, Lukáš sovětským poradcem pro věci politické, Krtek ministrem vnitřního obchodu a zásobování lidu, Cog tajemníkem Ústavu národního zdraví a Kubaši předsedou Ústřední rady PO SSM.

A mohli jsme se do toho pustit… Delegace se rvaly o tuny oceli, uhlí a obilí v soutěžích jako např. vycestování do Jugošky, oslava 1. Máje, shánění nedostatkového zboží, Stezka hrdinů SSSR, Partyzánský samopal, cvičení CO, Spartakiáda nebo Nedělní chvilka poezie.

Mimoto se každý sám za sebe snažil vyšplhat se co nejvýše ve společenském žebříčku komunistické společnosti. Postupně se z Jisker stávali pionýry, ti lepší pak svazáky a ten nejlepší dosáhl až na kandidáta KSČ. Zde patří velká gratulace Teovi, který jako jediný dosáhl na tento stupeň a zároveň mu patří i velký obdiv za statečnost s jakou během jednání ÚV a OF během Sametové revoluce roztrhal svůj průkaz člena KSČ a deklamoval tak svůj postoj vůči nastalému společenskému dění ;)))

Všeho ale do času a v myšlenkách soudruhů začala hlodat myšlenka na změnu. A tak ceteh dospěl až k 17. Listopadu 1989, Palachovu týdnu a prvním svobodným volbám. V těch získalo nově založené Občanské fórum drtivých 94% a prvním svobodně zvoleným prezidentem byl zvolen politický vězeň a jeden z vůdců Sametové revoluce Václav Karel (jinak starý známý Karlos).

Všechno skončilo, jak mělo a slova jednoho z dětí, když odcházelo v Praze po příjezdu od autobusu v doprovodu svých rodičů: „Bylo to super, ale žít bych v tý době nechtěl.“ hovoří sama za sebe. Vždyť přesně o tohle nám šlo!

po sametové revoluci sepsal
Lukáš