autor hry – Veverka
Bylo, nebylo – na hrad Kamelot jsme přijeli, povoláni králem Artušem, abychom po té co se staneme jeho rytíři, přisedli ke kulatému stolu.Z původních Artušových rytířů zbyla po výpravách za Svatým Grálem jen malá hrstka. Pážata byla na začátku tábora rozdělena do tří skupin, které vedli rytíři Lukáš, Romis a Cog.
Rudý praporec rytíře Romana patřil Davidovi, Verče, Viktorovi, Péťovi, Michalovi a Kikině
Žlutou barvu družiny rytíře Lukáše hájili Lukáš, Verča, Honza, Kuba, Terka a Áďa
Pod zeleným praporem rytíře Coga přijeli na Kamelot pážata Radim, Zdenda, Kubaši, Honza, Markét a Niky
Četli jsme si každý den z artušovských legend a hráli spoustu tematických her, kde vždy vítězná družina získala indicii, část mapy a byla tak o krok před ostatními. Ostatní družiny si losovali z věšteb. Ožehnutí drakem a rozzlobení jezerní paní byly asi věštby nejoblíbenější. Dále bylo mnoho her na jednotlivce, za které byli body do osobního hodnocení a po získání určitého počtu, splnění zkoušek (taje uzlů, znalost přírody, umění šermířské) a ctností (mlčení, hlad, samota, bdění) následovalo povyšování. Hodnosti byly tyto : Páže -> Štítonoš -> Šermíř -> Rytíř
Na táboře nechyběl klasický třídenní puťák, který byl zakončen u lomu poblíž Konstantinových lázní kde na děti čekal nelehký úkol. Vybraný statečný člen družiny se měl potopit (pod vedením zkušeného instruktora potápění) doplavat pod vodou k bójce a najít indicii. Po tom si mohli potápění s přístrojem vyzkoušet všichni další zájemci. Ačkoliv nám počasí moc nepřálo, nakonec se potápění povedlo a nikdo (asi díky tak velkému zážitku) nenastydl.
Na konci tábora byl na Rytíře pasován jen jeden šermíř. Kikina z Romanovi družiny hájící červené barvy se stala rytířem a měla tak možnost jako jediná dotknout se a odnést Svatý Grál když jsme se k němu dostali.
Abychom ho, ale našli, museli jsme nejprve poskládat mapu dohromady. Každá z družin měla přibližně stejný počet kousků, ale sama ze svých nemohla vyčíst nic. Tak došlo ke spojení družin a vyrazilo se.